Galerie jen pro někoho, jen pro toho, kdo zná kouzelné slovo.

Volací znaky leteckých zdravotnických záchranných služeb nesou jméno svatého Kryštofa - patrona poutníků a motoristů. Když operační středisko vyhlásí poplach pro Kryštofa 1, jde na start posádka vrtulníku z pražského ruzyňského letiště. Ročně vzlétá k více než pěti stům akcím.

Galerie jen pro někoho, jen pro toho, kdo zná kouzelné slovo.

Fotografie z okolí Matterhornu - nejpřitažlivější hory Alp.

Je to snad ta nejnapínavější práce, s jakou jsem se kdy setkal. Vždy jsem s velkou pokorou a obdivem sledoval lidi, kteří se stali hrdiny této série fotografií. Uvidíte, jak se dostávají do na první pohled beznadějných situací. Jsou přitom hnáni nejen profesionální ctí, ale také vírou, že svému pacientovi dají alespoň šanci.

Nezapomenutelná cesta. Cesta, ze které jsem se vrátil s fotkami. Cesta, jenž byla pro milion lidí pouze jednosměrná.

V magazínu Víkend dokazujeme, že seriózní informace vědců, historiků a očitých svědků nejsou nudné. Tady Vám ukážu, že nudní nejsou ani ti, kteří tyto reportáže připravují. Vítejte na palubě balonu, jenž se stal symbolem romantiky, dobrodružství, touhy po objevech, ale také Víkendu. Na oblohu Novy vzlétá každé pondělí večer.

Zvykli si, že každý třetí den spolu nastoupí na 24 hodin dlouhou směnu. Budou se učit, trénovat, čekat na chvíli, kdy se rozsvítí poplachová světla. Možná vyjedou k hořící popelnici. Možná pomohou babičce, které zloději ukradli kabelku s klíči a ona se nemůže dostat domů. Možná právě nyní udělal dělník v plnírně plynu osudovou chybu. Možná, že se dnes pod čtyřmi z nich propadne střecha hořícího skladu. Nejistota, které se rozhodli čelit, dělá ze všech hrdiny z povolání.

Už několik lidí napadlo fotografovat Prahu. Napadlo to i mě.

Když 14. prosince 2005 startovalo z letiště v irácké Basře české armádní letadlo, platil tam nejvyšší stupeň bojové pohotovosti. Na palubě sedělo šest Iráčanů a šest jejich dětí. Každé s vrozenou srdeční vadou, na kterou v podstatě velmi pomalu umíralo. Správně by takto nemocné děti neměly ani létat, protože nikdo neví, jestli jejich srdce vydrží převýšení jedenácti kilometrů. Jenže v Iráku neexistuje kardiochirurgie a tohle byla jejich jediná šance. Dala jim ji česká armáda, ministerstvo vnitra a motolští zdravotníci.

Na začátku léta 2002 jsem se rozhodl, že se naučím fotit. Koupil jsem si svou první zrcadlovku a snažil se dívat po něčem zajímavém. O pár týdnů později začalo pršet, pršelo vydatně a pršelo dlouho. Nejničivější přírodní katastrofa v našich novodobých dějinách se stala mým prvním tématem.

Skutečný příběh dvou pražských záchranářů. I záchranáři potřebují záchranáře...